Tento článek bude již brzy aktualizován a doplněn o další historické zajímavosti.

Historie obce Žďárec u Seče

Obec Žďárec se podle materiálů třeboňského archívu poprvé připomíná v roce 1448. V zápisu Desek zemských z roku 1542 je její název uváděn Zdiarecz, v roce 1544 Zdiar a v roce 1567 opět Zdiarecz. V roce 1709 je obec označována jako Zdarecz, v roce 1848 nese již označení Žďárec a úřední označení obce z roku 1854 a 1866 je rovněž Žďárec.
Název obce nepochybně připomíná způsob jejího založení – žďáření lesů. Ve 13. století byly totiž celé Železné hory hlubokým a téměř neprostupným hvozdem. Podle dochovaných poznatků začala být naše část Železných hor osídlována na počátku 13.století možná ,že i na konci 12.století v rámci tzv. vnitřní kolonizace, kterou prováděl benediktinský klášter ve Vilémově. Mezi hradem Ohebem a Nasavrky vznikl tzv. bojanovský újezd, který byl postupně osídlován. Lesy byly káceny, mýceny a vypalovány a na nově získaných obvodech orné půdy vznikaly nové osady, jejichž nomenklatura (názvy) svědčí o způsobu jejich zakládání. Protože obec Žďárec se poprvé připomíná až v polovině 15.století, je možné, že k jejímu založení nevedlo vědomé klučení lesa požehem, ale že vznikla po náhodném lesním požáru, který vytvořil podmínky pro zúrodnění půdy, její využití pro zemědělství a tedy i pro založení osady. Až do r. 1976 byl Žďárec samostatnou obcí. Obec a okolí je místem vzniku řady obrazů malíře Jindřicha Pruchy, např. U Žďárce a Na Kozích hřbetech z r. 1911.

„Nejkrásnější ze všech tajemství je být géniem a vědět to jen sám.“ Mark Twain